BlogArchitektura informačních systémů V. – Konflikt mezi Business a IT – příčiny...

Architektura informačních systémů V. – Konflikt mezi Business a IT – příčiny konfliktu

V podnikových sférách se často mluví o nedorozumění či konfliktu mezi Business a IT. Je to velmi bohaté kontroverzní téma. Soustředím se teď pouze na příčiny a některé až odstrašující příklady.

V podnikovém prostředí je vztah mezi Businessem a IT v podstatě vztahem mezi klientem (odběratelem služby) a dodavatelem. Nemusí však fungovat způsobem, jak jej známe z ekonomických učebnic. Nežije v prostředí volného trhu a hospodářské soutěže, kde si může klient svého dodavatele volně vybírat. I když se některé podniky se snaží určité mikroklima volné hospodářské soutěže zavést, v zásadě je dodavatel určen a je právě jeden – interní IT.

Téma Odběratel – Dodavatel. Business firmy pro své podnikání potřebuje nějaký SW a u IT si jej objedná. V tuto chvíli vzniká řada problémů:

  • Jeden dodavatel – ve většině firem je interní IT jediným možným dodavatelem řešení. A není rozdíl v tom, jestli službu nakonec dodá IT pomocí vlastních zdrojů nebo nějaké externí firmy. Prostě si business nemůže sám zvolit a regulovat si tak cenu, kvalitu, čas. A někdy má IT ceny nehorázné.

Když se mě kdysi ptal člen představenstva investiční společnosti na názor na nabídku jednoho dodavatele, tak jsem mohl pouze říci, že je to holý zločin.

  • Limitované zdroje – IT je regulované většinou pouze náklady a neustále řeší nedostatek zdrojů. Business oddělení o IT zdroje soutěží a stojí ve frontě na uspokojení svých potřeb. A nezřídka dosti dlouho. Boj o IT zdroje nebývá vždy racionální, čistý a nezřídka připomíná naší divokou politickou scénu.
  • Pasivita IT – vytváření informačního systému není nákup komodity: objednám si zboží, zaplatím a mám jej. Je důležité spolupracovat a vést dialog o vlastnostech, funkčnostech, datech budoucího informačního systému. IT velmi často stojí v pasivní roli, v očekávání požadavků, nepřicházejíc s možnými řešeními a alternativami.
  • Bitva o finance – vytvoření informačního systému vyžaduje dosti výrazné náklady. Obtížně se zjišťuje, zdali výše nákladů je přiměřená. Často není srovnání s něčím podobným. Proto potom business závistivě kouká do sousední firmy, kde si pořídili systém za třetinové náklady, než jejich mateřská firma.

V jedné firmě jsem stále poslouchal, jak v jiné instituci mají řešení mnohem levnější. Samozřejmě nemám jak obě řešení porovnat. Dotyčná instituce je výrazně menší, dělá méně produktů, nemá tolik legacy systémů, atd. Ale benchmark těžko opatřit. Úvaha jak by stejné řešení dodala ta druhá parta, kdyby měla moje podmínky či zda je informace na místě je správná. Možnost srovnání reálně není možná.


Ještě horší situace nastává, pokud s rozpočtem hospodaří samo IT. Podezření o nesmyslně vynakládaných nákladech se ještě zvyšuje.

Téma dialog mezi Business a IT odděleními. Business oddělení firmy poptává nějaké řešení. Bývá to formou požadavků. IT se snaží řešení dodat. Kde se objevují problémy:

  • Společný jazyk – definice požadavků na řešení je obtížná úloha. Obvykle IT potřebuje zjistit, co business chce, ale business mu to neumí říci. Je potřeba najít společný jazyk, jak vůbec zjistit potřeby businessu a jak si tyto informace předat. Bohužel to většinou funguje tak, že se společným jazykem přichází IT a business se jej nechce naučit, se slovy „je to příliš složité“.

Nezřídka jsme v situaci, kterou jsem zažil na projektu, kde se tvořil jeden celkem známý video portál. Šéf IT týmu roztrpčený tím, že s aplikací, jež nadšeně prezentoval business týmům, byl vyhozen. Jeho slova: “Jak je to možné, že se to stane, když jsme se dohodli.” Já se ptám: ”Jak jste poznali, že jste dohodnuti, a na tom samém?”. Hmm, nějak jsme si to nenapsali a jazykem, kterému oba rozumíme. Alespoň design obrazovky. Tak jsme si vytiskli všechny obrazovky celého webu, nalepili na zeď, přidali k tomu jednu stránku s pár body o požadované funkčnosti. Najednou se problém vyřešil. Někdy stačí málo.

  • Nenaplněná očekávání – kromě toho, že business IT sdělí své požadavky a potřeby, je tu ještě něco dalšího. Jsou to očekávání businessu o tom, jak bude chtít být s dodaným řešením spokojeno. A to se týká jak kvality řešení, tak i ceny, ale i způsobu uvedení systému do provozu, předání koncovým uživatelům, podpora uživatelů. Tato očekávání a realita bývají velmi rozdílná. Není nic horšího než nenaplněná očekávání. To je zklamání.
  • Nízká transparentnost – IT se snaží systém vytvořit a dodat. Většinou je ale v termínech, cenách a dalších parametrech jiných, než business očekával. Často je racionální důvod a lépe to opravdu nejde. Jenže pokud business zadavatel nerozumí, proč jsou náklady, termíny takové jaké jsou, tak, celkem přirozeně, nevěří. Stačí nic neskrývat, mít dobrý reporting a jsme na dobré cestě.

Téma Interní politika. Interní politika je téma často diskutované stejně jako veřejná, státní politika. Interní politika firmy je stejně jedovatá. Jedná se nakonec o celkem přirozené jevy, i když leckdy vypadají iracionálně. Doporučuji přečíst si knihu s názvem „Zákony profesora Parkinsona“.

  • Místo na slunci – každý chce mít své místo na slunci, svoji důležitost ve firmě. Proto vzniká boj o to, kolik budu mít zaměstnanců, jak důležitý je můj systém, který chci sám vlastnit atd.

Zažil jsem situaci, kdy architekti vymysleli pro jednoho náměstka celkem logický systém a druhý náměstek pomocí politiky zabránil ten systém vybudovat (nebyl schválen rozpočet). Funkčnost se musela implementovat (celkem nelogicky) v systému, kterému vládl jiný náměstek, který měl potřebu mít velký vliv, rozuměj: mít v systému, jehož rozpočtu vládnu funkčnost pro někoho jiného. Tím mohu ovládat, jaké nástroje ten dotyčný pán bude mít k provozování svého businessu.

  • 5 minut slávy – Velmi často se potkáme s tím, že se vytváří projekty, které se nevytváří z reálné potřeby, ale spíše z potřeby „být vidět“. Ty jsou nejvíce sledované a nejvíce problematické projekty. Na takovou „Potěmkinovu vesnici“ se velmi obtížně shánějí požadavky.Zajímavá je pak otázka generálního ředitel, který se ptá náměstka: „Co se bude dít jinak, co to přinese, pokud se bude tento systém implementovat“. Odpovědí je potom buď mlčení, nebo vodopád smyšlenek.
  • Pěkná výmluva – jeden z nejnepříjemnějších jevů. Vysoce postavený manažer přijde s tvrzením, že bez systému XYZ není možno splnit obchodní plán. Na takový systém se požadavky téměř zjistit nedají a zájem sponzora úspěšně dokončit implementaci je nula nebo záporná. Je přece potřebné zajistit, že výmluva vytrvá co nejdéle.

Téma konflikt business versus IT je velmi bohaté. Těžko se dá zachytit v jednom krátkém článku. Každý určitě má mnoho příkladů ukazující, jak úspěch na tomto poli, tak i velkou množinu příkladů odstrašujících.

Dobrý článok? Chceš dostávať ďalšie?

Už viac ako 6 200 ITečkárov dostáva správy e-mailom. Nemusíš sa báť, nie každé ráno. Len občasne.

Súhlasím so spracovaním mojich osobných údajov. ( Viac informácií. )

Tvoj email neposkytneme 3tím stranám. Posielame naňho len informácie z robime.it. Kedykoľvek sa môžeš odhlásiť.

Radek Vácha
Radek Vácha
Zabývám se IT více než 20 let. Začínal jsem návrhem HW a SW pro letadla a postupně prošel řadou firem a projektů jak na dodavatelské straně (například firma Accenture projekty pro Komerční banku, Českou Spořitelnu, ČEZ a další), tak i na straně klienta (například Česká pojišťovna) a profesí – od developera po enterprise architekta, solution architekta, project managera i vedoucí IT oddělení – vývoj a architektura. Přednášel jsem na řadě konferencí a získal ocenění - 2.místo – nejlepší český CIO v roce 2005.

Čítaj ďalej: