Dnes jsem měl příležitost vyprávět jednomu IT manažerovi o plánování Architektury podniku. Řekl jsem si tedy, že se rovnou podělím o toto téma.

Plánování podnikové architektury je velmi široké téma. Dá se dělat ve velké šíři a ve velikém detailu. To většinou způsobí to, že máme megalomanský model, kterému málokdo rozumí a obtížně se udržuje aktuální. Spousta práce a mizerný výsledek. Tak se zaměříme na to, jak to dělat pěkně a efektivně.

K čemu EA (Enterprise Architecture) slouží?

Ač to vypadá celkem magicky, smysl plánování architektury je relativně prostý. Jde nám o to říci si, kam se chceme v nějakém horizontu dostat (rozumné je 3 až maximálně 5 let). To je cílová architektura – To-be Architecture, Target Architecture. Potřebujeme znát postupné kroky, jak se tam dostat a v jakém čase ty kroky chceme splnit – Architecture Roadmap. Také potřebujeme znát, kolik nás to bude zhruba stát – Budget nebo i Business Case,dá-li se. Tohle celé je Plán rozvoje architektury – Architecture Plan. Ten potřebujeme nechat firmou schválit a máme to.

Jaký je postup plánovaní architekrury ?

• Cíle – První a téměř tou nejdůležitější položkou jsou podnikové cíle. To nám slouží ke správnému zaměření se na důležité věci. Pokud se konkretizované cíle získat formálně, musíme si je udělat alespoň pro sebe a použít jako vstupní předpoklad. Ovšem nestačí si vzít nějakou strategii či obchodní plán. Tam se většinou dozvíme cíle, které jsou pro naši práci příliš generické. Cíle je potřeba rozpracovat do více konkrétních témat a vytvořit tak hierarchii cílů. Příklad: Chci-li zvýšit obrat, musím zlepšit prodejní kanály, zvýšit motivaci obchodníků a tak dále. Zlepšení prodejních kanálů může znamenat zlepšení obsluhy na obchodních místech, zavést self-service prodej pro klienty. A tak můžeme v rozpadu cílů pokračovat dál. Cíle je možno rozdělit do kategorií:

○    Business cíle – většinou zaměřené na růst obratu firmy, zlepšení obchodu, snížení obchodních ztrát a tak podobně.

○    Nákladové cíle – jedná se o zaměření se na úsporu nákladů, zvýšení efektivity firmy, snížení režie.

○    Rizikové cíle – tady se budeme zabývat tématy ke snížení provozních rizik firmy. Tato rizika mohou, ale i nemusí mít nějakou přímou transformaci na peníze. Může tu brát riziko pokuty, ztráty reputace, ztráty dat, kráděží – fraudů.

• Současný stav architektury – tomu se říká též As-is Architecture. Podívám se, co už mám v podniku. To je báze, kterou budeme měnit. Je dobré se soustředit na témata, která souvisí s naplněním cílů. Co zkoumám:

○    Uživatelé – měli bychom se podívat, kdo bude uživatelem našich systémů, alespoň v kategoriích typů, tříd nebo rolí uživatelů – User Types, user classes.

○  Business procesy – podívám se, jaké procesy firma potřebuje (Process Architecture) a jaké ty procesy mají případně důležité funkční oblasti (Function Architecture), zejména ty, které chceme automatizovat pomocí informačního systému.

○    Business data – zjistím, jaké důležité informační entity v podniku mám. Nejedná se o tabulky v databázi, spíše se jedná o informační celky, které mohou bít i jiné než přímo v datové formě (dokumenty, multimédia). Patří sem klienti, produkty, smlouvy, objednávky, odečty, faktury. Také se nazývá Domain Model.

○    Aplikace – musíme si udělat inventuru jaké aplikace, či aplikační elementy se ve firmě provozují. Neměl bych zapomenout i na externí entity, se kterými komunikuji.  Kromě toho již tyto elementy začnu spojovat:

• Data Location – v kterém systému, která data udržuji, kde je master – místo primárního vzniku
• Function Location – který systém podporuje, které procesy a funkčnosti
• Interfaces – zmapování hlavních vzájemných komunikací mezi systémy a okolním světem

○    Infrastructure – pokud nás zajímá i řešení infrastruktury, tak se podívám, jaké mám platformy, prostředí a kde která aplikace primárně běží. Zde lze aplikovat i úvahu o geografickém umístění a datových komunikacích.

• Běžící a plánované projekty – je dobré si zjistit, jaké změny se v současné době dějí, abychom nenaplánovali zrušení nebo změnu schváleného či nedej bože již běžícího projektu.

• Cílová architektura – kam se chceme dostat, jak si myslíme, že má naše architektura v nějakém horizontu vypadat. Zaměříme se opět hlavně na témata nějak související se splněním daných cílů podniku. Nejsme placeni za pořizování pěkných věcí, ale za nástroje, které slouží podniku ke splnění cílů, získání konkurenční výhody. Chceme přeci pracovat v podniku, který prosperuje, ne?

• Plán architektury – toto znamená najít cestu mezi stávajícím stavem (As-Is) a cílovým stavem (To-Be). Tohle se, ve finále, přemění na projekty nebo budeme alespoň zkoumat, jestli rodící se projekty jsou v souladu se schváleným plánem.

• Náklady – náklady na realizaci plánu architektury. Toto se zdá býti dosti komplikované. Ale nejde o naše kapesné a tedy nepočítáme každou korunu, či euro. Navíc to neznamená, že se peníze nakonec tak utratí. Cíle je jiný. Potřebujeme si říci, kolik si myslíme, že by změna architektury mohla stát. Dohodnout se, že nám změna za tu cenu stojí. A nakonec si tím stanovujeme maximální cíle nákladů. Buďme si jisti, že se toto číslo bude dále upřesňovat a ještě v mnoha kolech zvažovat a schvalovat.

Velmi důležité je v každém kroku si informace, hypotézy i závěry opakovaně, v každém kroku, ověřovat a odsouhlasovat. Nikdo nemá patent na rozum a také potřebujeme, aby klíčoví hráči nám stále rozuměli a věřili. Potom bude závěrečné schvalování řádově jednodušší.

Cílem je, aby nám plán schválilo vedení firmy a my pak měli nástroj na řízení rozvoje podnikové architektury.