Co je to Architektura? Co se pod tím pojmem skrývá? Nemyslím tím tu architekturu, tu co každého napadne, architekturu staveb. Já tím myslím architekturu zabývající se informatikou, informačními systémy. K čemu je ta věc dobrá? Je to důležité, nebo jen další marketinkové přehánění? Kdo je architekt? Co dělá a jaký by měl být?
Já samozřejmě nevím jak to objektivně je. Ale mám na to svůj názor a ten se tu pokusím předestřít.
Úvahami nad architekturou bych se chtěl zabývat nyní a i v dalších příspěvcích. Rád bych vytvořil takový menší seriál úvah a názorů na téma architektury informačních systémů v podniku. Nechci ovšem opisovat autority, ale chci využívat svých názorů, znalostí a zkušeností.
Krátké zamýšlení
Architektura je obor, a myslím, že nejen v IT, ale i ve stavebnictví, ze kterého ten pojem zřejmě vychází, zabývající se návrhem či designem. Zabývá se návrhem v oblasti svého zaměření a to tak, aby výsledný předmět splňoval řadu vlastností. A míra splnění vlastností je zároveň jakýmsi měřítkem kvality návrhu.
Každá disciplína se snaží nějak měřit a schematizovat lidskou činnost. Dát lidský svět do pojmů a krabiček. To je způsob jak se ve věcech vyznat. My se snažíme každou věc rozebrat, rozřezat změřit a ohodnotit. Pěkné. Ale příliš to nefunguje. Jednak vždycky z té kategorie, pojmu něco „kouká ven“ a šup, je na světě výjimka potvrzující pravidlo. Ale zároveň jedna krabička bez druhé nedává smysl.
Důležitá je harmonie, vyváženost, celistvost. Jing neumí být bez jangu, muž bez ženy a tak. Každá část vesmíru je vesmír sám o sobě. I já bych se chtěl na věci a též IT architekturu dívat tímto pohledem.
Občas se mě někdo ptá, jestli pracuji pro peníze nebo pro to, aby mě práce bavila. Já pokaždé odpovím, že pro obojí. Prostě je potřeba se dívat na svět, věci, práci a svůj život jako na celek. Říká se tomu holistický pohled.
A proto všechno si myslím, že kreativní práce, práce architekta jí jistě je, má svá pravidla, to je řemeslo. Ale má i část, jež do pravidel sešroubovat neumíme. A to je ta část umění, citu pro věc, zkušenosti, ducha. A to je něco co se špatně pojmenovává. Je to krása, Bůh, nebo Tao? Kdo ví? Ale je to věc extrémně důležitá.
To je to co dává návrhu kvalitu. A kvalita je něco, co je klíčové. Ta existuje. Kvalita je něco, co je určující a je rozdílem mezi dobrou a špatnou věcí. Asi by se dala vést úvaha, zdali kvalita je něco objektivního nebo je to jen subjektivní hodnocení. Jestli se dá kvalita měřit a posoudit? Jestli existuje konečná meta kvality?
K tomu se dostanu jindy. Budu se snažit určit základní pojmy kvality návrhu architektury. Alespoň ty popsatelné aspekty. Ty metafyzické nechme jako nepopsatelný zázrak, který možná jednou pochopíme.
Co je to architektura?
V prvním kroku otázka: Co je to IT Architektura? Podívejme se na to takto. Informační systém má za cíl, pro nějakou konkrétní potřebu, zachytit v sobě, vytvořit model nějakého úseku reálného světa.
- Chceme mít co nejlepší informace o našich klientech, abychom jim rozuměli.
- Chceme co nejlepší popis našich produktů, abychom je mohli vyrábět, nabízet, prodávat, evidovat a zdokonalovat.
- A chceme mít co nejlepší informace o našich prodejcích, abychom věděli, jak jim jde prodej, jakou mají výkonnost, schopnosti a co případně mají dělat, aby se zlepšili.
Aby se nám to podařilo, tak musíme v našem systému zachytit vše, co je k tomu potřebné – informace, vlastnosti subjektu. A musíme pochopit chování předmětů našeho zájmu, abychom měli logiku zpracování informací – aplikační logiku. A to v konečném důsledku představuje model reálného světa. Tedy jen výsek. A zjednodušení. Jelikož model je vždy zjednodušení. Jak říká klasik: nejpřesnější model je realita sama.
Tak a pokud tedy chceme umět realitu v našem systému co nejlépe zachytit, tak jí musíme poznat. A hlavně musíme poznat, jak realitu budou vidět uživatelé systému. Tedy ti, pro něž ten systém navrhujeme.
A pokud chceme být úplní, tak musíme i poznat kontext, prostředí, ve kterém uživatelé systému i systém samotný žijí a budou žít. A tak musíme rozumět celému podniku a jeho okolí.
A co je velmi podstatné, navrhované řešení musí být přiměřeně kvalitní a ekonomické. Majitel nebo provozovatel informačního systému musí vynaložit přiměřené náklady, aby se mu celá věc finančně vyplatila.
Schopnost zachytit v systému aspekty – informace, logiku zpracování způsobem jak to potřebují uživatelé systému v daném kontextu a realizovat v přiměřených nákladech – to je jedním z měřítek úspěchu práce architekta. To je jedním z měřítek kvality architektonického designu.
Abychom si to shrnuli do jedné věty:
Architektura je návrh struktury informačního systému, schopný zachytit potřebnou část reality našeho světa a vyhovující daným funkčním, informačním, kvalitativním a ekonomickým požadavkům a to jak nyní, tak i v předvídatelné budoucnosti.
Architekt, analogicky ke stavebnictví, ovšem nenavrhuje systém v každém jeho detailu, ale řeší zejména základní koncepci celé věci, základní strukturu a koncepci.
Potřebujeme vůbec architekturu?
Ještě bych nakonec připojil úvahu – proč je dnes slovo architektura tak skloňované a dříve nebylo? Odpověď mě napadá, tak jak sleduji vývoj IT oboru, ale i podniků. Celé je to o tom, že se svět, zejména pomocí technologií více globalizoval, propojil. Tím se také zrychlil a zvýšila se intenzita konkurence. Firmy si dokáží více konkurovat než dříve, mají na to více prostředků. A snaží se více k tomu využít výhody informačních technologií.
To vede k tomu, že se IT systémy zdokonalují, jsou více interaktivní, více integrované, více podporují komunikaci. A to, jak v rámci jednoho podniku, tak i mezi podniky. To vyžaduje lepší a strukturovanější návrh systémů. Hledá se jiná kvalita návrhu než kdy dříve, kterou situace čím dále tím více vyžaduje, mnohem více než dříve.
Kdo tento trend nezachytí, nemá šanci dlouhodobě obstát a podnik končí. To dnes máme možnost bohužel často vidět. Ti lepší předběhnou ty horší. Lepší návrh architektury podniku, businessu a IT systému dává podniku konkurenční výhodu. A to jde, ne?